Úplně vážná příhoda o duchovi z Rathenu
Říká se, že každý desátý člověk na zemi viděl ducha na vlastní oči, ale bojí se to přiznat. Mám tu čest být tím desátým a přiznat se nebojím. Viděl jsem opravdickýho ducha. To bylo tak. Coby mladý jinoch v minulém století a za minulého režimu jsem byl lízt na sobotu v čarokrásné skalní oblasti Rathen u soudruhů z NDR v Sasku s kamarádem Frantou Hladíkem. Ten musel ale odpoledne domů a tak navečer odfrčel na svém motocyklu značky Java zpátky do Čech. Zůstal jsem sám v Rathenu na noc s tím, že zítra se setkám a polezu s velikým kamarádem Kuřetem, který zase pro změnu mohl jen v neděli. Měl jsem před s sebou bivak.
Už jsem jich osamoceně pár desítek absolvoval a neviděl jsem v tom žádný problém. Ve východoněmeckém NDR se smělo normálně volně bivakovat a skalní převisy byly plné německých i českých lezounů. Mimochodem v dnešním Sasku a už Západním Německu, a je to pořád to samé místo, se to smí s omezeními dodnes, na rozdíl od naší strany, kde český úřad zakázal úplně všechno, kromě provozování předražených parkovišť v držení rusky mluvících podnikatelů a vietnamských tržnic se značkovým zbožím. V NP České Švýcarsko jsou dokonce místa tak chráněná, že se tím směrem nesmíte ani koukat, aby jste nenarušili „přirozený“ život flóry a fauny, která hned za dalším skalním rohem nekontrolovatelně žije a bují v taktéž národním parku strany německé. Asi ta německá zvířátka a rostliny mají již německý naturel a na rozdíl od těch českých neukázněných se sama dobrovolně řídí direktivy saského národního parku a nepotřebují nad sebou přísnou ruku zákazů a příkazů. No nic, zpět k duchům.
Prošel jsem si pohádkové lázeňské městečko Rathen (kdo tam byl ví o čem mluvím), poseděl u jezírka, a když se začalo smrákat, vydal jsem se vyhledat jeden z mnohých bivaků pod obrovskou skalní dominantou, věží Höllenhund. Vybral jsem si malý převísek tak akorát, rozdělal oheň, pozoroval plameny a okolní siluety obrovských pískovcových věží a vůbec si užíval noci v přírodě. O necelých dvě stě metrů dál bivakovali nějací Němci. Už byla úplná tma, když dole v údolíčku zapraskaly větve. Někdo šel nahoru.
Nedivil jsem se, poslední opozdilci, co se ještě posilňovali bírem a nusslikérem v legendární místní restauraci Am Sonnende Ecke, se trousili do skal na noc, viděli světlo od ohně a tak za ním vyrazili. Do kolektivu. Němci se chtějí družit, nejsou to žádní samotáři a mají rádi, když je jich hodně pohromadě. Na skalách i v bivaku. A skutečně, asi padesát metrů od bivaku končil vzrostlý les a začínaly malé, sotva metrové borovičky, porůstající pískový svah až ke skalám. Z lesa vystoupila postava a vydala se pěšinkou ke mně. Když se přiblížila na dvacet metrů, dostala konkrétní obrysy chlapíčka s baťohem. Bylo to tak, jak jsem myslel. Někdo jde bivakovat a jde za světlem, aby se v noci nebál.
Sám jsem se taky tak trochu malilinko bál a tak jsem teoretickou společnost přivítal. V noci v lese jsou ke slyšení různé podezřelé zvuky a v osamění se hůře snáší. A možná má s sebou ten člověk i šnaps. Chlapík tiše stoupal k bivaku. Deset metrů, pět metrů, tři metry a najednou stál tichý chlap s báglem u ohně. Vidím to, jako by to bylo dneska. Když jsem se chystal promluvit, stalo se toto. Chlap se rozplynul. Přede mnou, viděl jsem to ze dvou metrů. Normálně bezhlučně přímo před mýma očima zmizel.
Zdůrazňuji, že jsem nic nepil. Je jasné, že do rána jsem nespal. Přírodu mám rád, v lese a v noci se nebojím, teoreticky věřím i na tajuplné nadpřirozeno, ale v praxi je to jiná. Praxe se dost odlišuje od knižního a filmového hororového teoretizování. Je mnohem strašidelnější. Normálně to byl duch, na to přísahám, ať se propadnu do západního Německa. Lekl jsem se jako prase a od svých sedmnácti let vím na tutovku, že duchové existujou. Patřím do společenstva desátých.
Obrázek : Panorama Rathenu – taková krása a přece tu straší
Hudba: Ústřední melodie z filmu Věc
Dan Eminger
O kulovém blesku a co natropil.
Příhoda z Julských Alp z roku 1982. Dokonce k této historce vyšla celá stránka v tehdejší sobotní Mladé Frontě. Na vojně, o dva měsíce později, jsem díky tomu byl asi pět minut slavný i mezi mazáky.
Dan Eminger
Jak jsme si hráli na Rychlošípáky a jiné příhody z povinné školní docházky
Pár historek z povinné školní docházky v 70. letech minulého století, když už je ten školní rok ve století novém. Je to hodně o Ústí a pro ústečáky.
Dan Eminger
Jak tátu totálně nasadili
Několik neuměle pospojovaných historek z totálního nasazení, jak mi je vyprávěl můj táta. Co jsem pozapomněl, to jsem si trochu poupravil. Je to povídka, ne souhrn historických, a nebo obecně hlásaných pravd. A je to dlouhý.
Dan Eminger
Normální paranormální příhoda na Kavkaze
Povídka o tom, jak se dá setkat s paranormálními příhodami i když o ně člověk nestojí. A o tom jak se účastníci příhody dozvěděli až po 20 letech, že byla vlastně paranormální. Je fakt strašidelná.
Dan Eminger
O oběšenci na Housce
Strašidelná historka z podzimního výletu, když se nám už tak nějak kvapem blíží. Strašidelná je ale jenom trochu.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Nejednáme. Na obzoru je stávka soudních pracovníků, požadují vyšší platy
Premium Odvádějí vysoce odbornou práci, musejí skládat speciální zkoušky, někdy sami vypracovávají drobná...
Pokroková nenávist k Židům. Jak se z univerzit v USA staly filiálky Hamásu
Premium Na elitních amerických univerzitách vyhánějí Židy takovým stylem, že to tam vypadá jako v Německu...
Karafiátovou revoluci zažehla jediná píseň. Portugalsko vyvedla z diktatury
Málokterá revoluce je spojena s písní a květinou, jako se to stalo té portugalské. Před 50 lety se...
Chtěl se odpálit během olympiády v Paříži. Ve Francii zatkli 16letého hocha
Kriminalisté ve Francii v úterý zadrželi 16letého mladíka francouzské národnosti, který na...
Slož puzzle a vyhraj jedinečné dárky od značky BEBELO
Každý den po celý tento týden můžete vyhrávat jedinečné dárky od značky BEBELO.
- Počet článků 14
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 458x