Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

O oběšenci na Housce

Strašidelná historka z podzimního výletu, když se nám už tak nějak kvapem blíží. Strašidelná je ale jenom trochu.

 

    Hrad Houska v kokořínských skalách patří jednoznačně k tomu nejtajemnějšímu, co může naše konspirativní republika nabídnout. Nejen, že na něm dělal kotelníka a údržbáře Sváťa Karásek a Plastici u něj ve sklepě nahrávali na magič Tesla svoje pecky a spřádali s budoucím prezidentem plány na rozpad socialistického impéria, ale jako by ani tohle nestačilo, hrad už od svého založení střeží vstup do pekla. Čili do podsvětí, jiné dimenze, jiných světů, v terminologii moderních a módních záhadologů. Zkrátka někam, kam bychom zřejmě neměli mít oficiální přístup. O této skutečné funkci se hodně v „odborných kruzích“ diskutuje a spekuluje, ale řečeno slovy největšího Čecha – to je asi tak jediné, co se proti tomu dá dělat. Hrad je postaven na pískovcovém masivu údajně nad propastí – jeskyní? vedoucí tam, kam už bylo řečeno a všechny obranné stavební prvky hradu jsou obráceny směrem k této propasti. Navíc je vstup do pekla „zašpuntován“ kaplí. V dobách Karla IV musel každý významný šlechtic patřící ke dvoru na hradě odkroutit část své královské služby. Na hradě postaveném v hlubokých lesích zcela mimo významné kupecké cesty a středověká panství se všichni úporně bránili něčemu, co mělo přijít, mohlo přijít, a nebo přicházelo, zevnitř.

 

    Toliko historie. Mé návštěvě v té době neobývaného a rozpadávajícího se hradu Houska předcházel článek v záhadologickém časopise se spekulativním názvem Fantastická Fakta, který se rád a často zabýval s různou mírou věrohodnosti tématům záhad naší historie, paranormálním jevům, tajuplným tvorům a vůbec věcem, které tu okolo nás zcela evidentně jsou a my je jakoby nevidíme. V článku autor vyprávěl příběh o tom, jak se snažil na základě sázky na hradě Houska přespat. Jak cestou zahlédl tajuplnou postavu v černém plášti, jak bylo hnusné počasí velmi vhodné ke strašidelným příběhům, pršelo a větvemi stromů lomcoval vítr, jak přišel na hradní zdevastované nádvoří a všude byly mrtvé poštolky (kde zemře dravý pták, je prý něco špatně), jak se byl podívat u zazděných dvou souběžných vstupů do sklepení (proč dva vstupy?) a proč jsou zaslepené tak, že to vypadá jako dvě souběžné slepé chodby nikam? To by ale ze škvír na konci chodeb nesměl táhnou ledový průvan, že, a konečně jak ho popadla bez zjevného či viditelného podnětu nevyslovitelná hrůza, až se rozplakal a z nočního hradu uprchl. Když se po pár dnech vzpamatoval, přišlo mu, že je srab a na hrad se vrátil. Tentokrát bivak proběhl bez sebemenších problémů. Toliko článek v FF.

 

    Na základě tohoto inspirativního článku jsme se jednoho pošmourného podzimního dne vypravili na výlet. Hanča, Filip a já. Hnusný den, kdy každou chvíli prší, nad hlavou táhnou šílenou rychlostí černá mračna, ale díky častým deštíkům je daleká viditelnost. Ponejprv jsme absolvovali pěší tůru po skalách (samozřejmě s malilinkatým lezením) s temnými výhledy do lesnatých údolí i široké otevřené krajiny mělnicka. Pořád tak trochu pršelo. Vypravili jsme se k mohutnému kostku připomínajícímu hradu, toho času bezprizornímu. Stát, který ho rukou bolševika ukradl, ho nyní tak trochu opustil (psáno v 90.letech) a nechal na pospas osudu. Omítka opadaná, okna vymlácená, okenice, kterým se ještě neulomily panty divoce bily ve větru do oprýskaných provlhlých zdí, střecha napůl rozpadlá. Ale brána k rozpadlému objektu zamčená na řetěz. Paradoxně jsme se u brány srazili s dalšími dvěma návštěvníky, mladým párem. Muž chtěl bránu přelézt, žena se jasně bála a odmítala. Tak odešli. Ovšem inspirovali a my všichni tři přelezli. Ocitli jsme se na zamženém strašidelném hradě Houska.

 

    Vešli jsme na vnitřní nádvoří. Bylo tam několik mrtvých poštolek. Vlezl jsem do slepých chodeb vedoucích do podzemí. Z kamenů táhnul silný průvan. Vešli jsme do pověstné kaple, která stojí přímo na „vstupu“ jinam. Část zdí kaple byla mokrá. Tak je to prý už několik set let a nikdy to neuschne, ani když komunisti předělali kapli na učebnu a dali do ní ústřední topení. Prošli jsme se po hradě, dávno předělaného na zámek a ještě později na školící středisko či co. V místnostech nebylo nic, jen ústřední sál měl nádherné, nyní vandalům na pospas vydané dřevěné obložení a schodiště i se zábradlím. Vystoupali jsme do horních pater a ještě výše na půdu. Znáte ty filmové lekačky, kdy někdo někam strašidelně jde a najednou na něj vyskočí zpoza rohu kočka a Vy nadskočíte v kině ze sedačky? Tak to se nám na půdě hradu Houska stalo několikrát s holubama. Do toho pořád bouchaly ty okenice a rozbitými okny bylo vidět, jak venku mrholí. Strašidelnější atmosféru jsme si nemohli přát. Když už jsme zvolna z hradu odcházeli, aniž by na nás vyskočil čert, když nepočítám ty holuby, míjeli jsme taková dvířka. Dvířka od krbu, který byl ve druhé místnosti a těmi dvířky služebnictvo přikládalo, aby nerušilo panstvo v nicnedělání. Nevím co mě to napadlo, ale dvířka jsem otevřel. Vevnitř visel oběšenej chlap.

 

    Leknul jsem se tak, až jsem dva metry uskočil. Filip, v té době asi dvanáctiletý, stál jak solnej sloup a zíral. A Hanča? Ta se sebrala a okamžitě utekla. Třímetrovou kamennou zeď obestírající hradní panství přeskočila flopem. My jsme tam s Filipem stáli strachy zkoprnělí. Pak jsem sebral odvahu, že se na to musím ještě jednou podívat. Opatrně jsem znovu otevřel dvířka. Nohy, polobotky a tesilové kalhoty oběšence tam pořád visely. Jenomže ty nohy byly ze slámy. Byl to slaměný panák, ale v přítmí krbového komína jako živý.

 

    Teprve mnohem později jsem se dozvěděl přímo z úst Sváti Karáska (toho času už poslance – to jsou paradoxy) v nějakém publicistickém pořadu, že toho oběšence vymysleli, vyrobili a pověsili do komína on s Čuňasem (pro ty neznabohy co to neví: Čuňas je známá undergroundová postava spjatá nerozlučně s Plastic People of the Universe), aby postrašili příslušníky STB, když budou při šťáře hledat zakázanou literaturu a podvratné tiskoviny. Byli prý i tací u STB, co to vzali s humorem a moc je nezmlátili.

 

    Dnes je na Housce průvodce a prodávají tam pohledy a Coca Colu. Po ponurém tajuplnu zdánlivě nezbylo ani zbla a o vstupu do pekla informuje nástěnka ve čtyřech jazycích. Oběšenec Sváti Karáska už asi nevisí. Kruh se na oko uzavřel. Ale vstup do paralelního světa navždy neuzavřete vstupným, předraženým párkem a návlekama na boty, aby se nepoškrábaly parkety. Pověst nelhala. Na hradě Houska skutečně straší a to že tam je vstup do pekla je nezpochybnitelné. Vždyť tam tvořili Plastici.

 

Obrázek : Svatopluk Karásek - kotelník

 

Hudba : Plastic People of The Universe – Šel pro krev

Autor: Dan Eminger | pondělí 12.8.2019 7:35 | karma článku: 11,25 | přečteno: 307x
  • Další články autora

Dan Eminger

O kulovém blesku a co natropil.

Příhoda z Julských Alp z roku 1982. Dokonce k této historce vyšla celá stránka v tehdejší sobotní Mladé Frontě. Na vojně, o dva měsíce později, jsem díky tomu byl asi pět minut slavný i mezi mazáky.

21.10.2019 v 13:00 | Karma: 21,43 | Přečteno: 527x | Diskuse| Letní povídka

Dan Eminger

Jak jsme si hráli na Rychlošípáky a jiné příhody z povinné školní docházky

Pár historek z povinné školní docházky v 70. letech minulého století, když už je ten školní rok ve století novém. Je to hodně o Ústí a pro ústečáky.

26.9.2019 v 9:34 | Karma: 16,58 | Přečteno: 291x | Diskuse| Ústí nad Labem

Dan Eminger

Jak tátu totálně nasadili

Několik neuměle pospojovaných historek z totálního nasazení, jak mi je vyprávěl můj táta. Co jsem pozapomněl, to jsem si trochu poupravil. Je to povídka, ne souhrn historických, a nebo obecně hlásaných pravd. A je to dlouhý.

19.9.2019 v 14:57 | Karma: 19,79 | Přečteno: 523x | Diskuse| Letní povídka

Dan Eminger

Normální paranormální příhoda na Kavkaze

Povídka o tom, jak se dá setkat s paranormálními příhodami i když o ně člověk nestojí. A o tom jak se účastníci příhody dozvěděli až po 20 letech, že byla vlastně paranormální. Je fakt strašidelná.

5.9.2019 v 8:41 | Karma: 19,44 | Přečteno: 573x | Diskuse| Letní povídka

Dan Eminger

Úplně vážná příhoda o duchovi z Rathenu

Na konec prázdnin a okurkové sezony, kdy všechny české učitelky na Jadranu už jsou sežraný, jsem si dovolil zařadit ještě jednu duchařskou. Vše v povídce je pravda.

30.8.2019 v 17:11 | Karma: 17,01 | Přečteno: 364x | Diskuse| Letní povídka
  • Nejčtenější

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování

21. dubna 2024  16:37

Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město

24. dubna 2024  11:40,  aktualizováno  15:50

Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...

Má přejít česká ekonomika na válečný režim? Doba míru je pryč, říká Pojar

27. dubna 2024

Vysíláme Britský premiér Rishi Sunak nedávno oznámil, že jeho vláda uvede zbrojní průmysl do válečného...

Každý druhý učitel v Německu zažívá ve třídách násilí. Brutalita na školách roste

27. dubna 2024

Premium Německý učitel se stává docela riskantní profesí. Násilí se stává stále běžnější částí vyučování a...

Biden nečekaně kývl na předvolební debatu. Kdykoli kdekoli, říká Trump

26. dubna 2024  22:27

Americký prezident Joe Biden se v pátek nechal slyšet, že by chtěl do debaty se svým předchůdcem...

USA mění systém pomoci Ukrajině: už ne sklad, ale zbraně přímo ze zbrojovek

26. dubna 2024  21:30

USA chystají dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině v přepočtu za více než 140 miliard...

  • Počet článků 14
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 458x
Ústečák, mám rád pro někoho těžko uchopitelné charisma industriálně a sociálně vyloučeného města, zajímá mě pohnutá historie regionu v dobách minulých a vlastně i současných. Miluji nádhernou krajinu a přírodu v okolí o které naštěstí moc lidí mimo region ještě neví. Aktivní, ne moc dobrý horolezec. Mám rád sporty v přírodě, hard rock a lidi kteří jsou na tom podobně.

Seznam rubrik